Hvězdy.

Adolf Heyduk

Hvězdy.
Hvězdy boží, hvězdy boží, na tom nebi převysokém, každinkou vás, hvězdy milé, mním být jasným milým okem. Okem jasným oněch lidí, potkavších se v zemské pouti, z kterýchž jeden v rozkaz boží v světě musel zahynouti. A teď dolů hledíváte na to oko uplakané, které dosud samo žije, samo pláče, samo plane. 156

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk