Na družné shledání.
Nůž, bratři! číši zpěněnou
připíjím v rozloučenou vám,
a kráčím cestou určenou
bez přátel, lásky, sám a sám.
Leč navrátím-li se zas zpět,
pak připit vám chci a zapět:
„Na družné shledání!“
Čas před žitím tak utíká
jak před zlosynem zoufalosť,
den zlatý stan mu odmyká
a noc ze třtiny staví most;
možná-li rychle následuj,
já volám, zvedna pohár svůj:
„Na družné shledání!“
101
Jak rád bych prodlel s vámi dél,
leč plachý každý oblak jest,
a za bouřných on větrů sil
musí si své slzy v dálku nést;
když mocný blesk jej proniká –
aj oko, číš mi přetýká:
„Na družné shledání!“
102