Lesní žena.

Adolf Heyduk

Nechoď nikdy v černé lesy(T4f) v černých lesích žena bloudí(T4f) žena krásná žena lesní(T4f) z mladých srdcí krve loudí(T4f) Aj že loudí Čím pak máti(T4f) Krásným jasným modrým okem(T4f) a pak radosť ubíhává(T4f) jedním dnem a jedním skokem(T4f) Lstivá je ta lesní žena(T4f) mnohého již oklamala(T4f) mnohému už lásku všecko(T4f) mnohému i život vzala(T4f) A kde bloudí milá matko(T4f) U skály tam pod jedlicí(T4f) ona prý jest nad družkami(T4f) černých lesů panovnicí(T4f) A když měsíc ouplňkový(T4f) nad pasekou vycházívá(T4f) tu prý černým lesem chodíc(T4f) rozkošné si písně zpívá(T4f) Nechoď nechoď v černé lesy(T4f) v černých lesích žena bloudí(T4f) žena krásná žena lesní(T4f) z mladých srdcí krve loudí(T4f) Den se nížil večer přišel(T4f) hoch dal matce políbení(T4f) Dobrou noc a milé nebe(T4f) dej ti matko krásné snění(T4f) Večer přišel měsíc vyšel(T4f) hoch na lůžku odpočívá(T4f) myslí na tu krásnou ženu(T4f) toužebně se k lesu dívá(T4f) Zář měsíčka nad pasekou(T4f) od stromečku k stromku skáká(T4f) každá větev černým prstem(T4f) hocha s lože k lesu láká(T4f) A hoch sedí a hoch myslí(T4f) rychle myslí rychle vstává(T4f) šat jak by šel na polovku(T4f) ruče na se urovnává(T4f) Urovnal a za chaloupkou(T4f) ostrým krokem k lesu běží(T4f) paseka kde v černém jedlí(T4f) porostlá kde skála leží(T4f) U skaliny pod jedlicí(T4f) krásná žena rozkoš zpívá(T4f) a hoch stále postupuje(T4f) až se ženě v oko dívá(T4f) Ta pak jasným modrým okem(T4f) hocha ke svým ňadrům loudí(T4f) hochovi tu první láska(T4f) rychle mladým srdcem proudí(T4f) A než píseň dozpívala(T4f) v náručí si oba klesli(T4f) stromy noční tiché černé(T4f) měsíčka zář dále nesly(T4f) Líbali se líbali se(T4f) Viď že mně to hochu slíbíš(T4f) mimo mne že jinou ženu(T4f) nikdy nikdy nepolíbíš(T4f) Slíbil domů navrátil se(T4f) láska ale spát nedává(T4f) měsíc vybled matka vstala(T4f) a s matičkou synek vstává(T4f) Proč jsi bledý hochu milý(T4f) snad jsi bolesť jakous cítil(T4f) Neusnul jsem nocí dlouhou(T4f) měsíček mně v líce svítil(T4f) A když den se opět nížil(T4f) dal hoch matce políbení(T4f) Dobrou noc má drahá máti(T4f) dej ti nebe tiché snění(T4f) A když matka tiše snila(T4f) a hvězdičky v nebi stály(T4f) zase spatřil krásnou ženu(T4f) pod jedlicí blíže skály(T4f) Vidí ženu její píseň(T4f) lesem dál a dále pluje(T4f) před hochem však k skále kráčí(T4f) a hoch stále postupuje(T4f) A hoch stále postupuje(T4f) až na pokraj strmé skály(T4f) ženy kroky hocha kroky(T4f) první lásku pochovaly(T4f) V černé rokli pod skalinou(T4f) v mechu junák odpočívá(T4f) s vysoka se bledý měsíc(T4f) v mrtvé jeho líce dívá(T4f) Staré matce na zármutek(T4f) žena hocha usmrtila(T4f) mimo ni že jeho ústa(T4f) také matku políbila(T4f)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

135. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HOŘE (Josef Holý)
  2. Stará viola. (Antonín Sova)
  3. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  4. NA ZNÁMÝCH MÍSTECH (Božena Benešová)
  5. 3. Nad lesy když usne večer, (Josef Kuchař)
  6. Zemřelé. (Augustin Eugen Mužík)
  7. 8.   Anemone nemorosa, (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Modré a černé oči. (Vincenc Furch)
  9. ZPOZDILÉ LÁSKY (Antonín Sova)
  10. U jezera v lese. (Vincenc Furch)