Pozor na křidélka.
Mé píseňky malé, kdeže vy jste byly?
Ze slovenských járků čerstvotu jsme pily.
Kryly jsme se tajně v tom slovenském šeru
jako ty myšlénky v božím desateru. –
Proč jsme do bohatých krajin neletěly?
Z Nitranska jsme k srdci mnohem blíže měly.
Však jsme netoužily k slunéčku vysoko,
raděj jsme bolestem pohlížely v oko.
Za hvězdici jakous věru jsme nelítly,
my jako světlušky samy sobě svitly.
A třeba jsme nocku v slunko nezjásaly,
přec jsme stopou zlatý proužek zanechaly.
Nu, teď jsme se nazpět k domovině daly:
pojďte, pozírejte, co jsme nasbíraly!
Tím vám osvítíme jizbičku do kola
jako zářným okem bílého sokola.
Nebeřte však v ruce, vidět-li nás chcete,
ať pel s křídelek nám zlatý nesetřete!
12