Pohronské vrby.

Adolf Heyduk

Ach ty můj bože, přebože! ver, již to na tisíc roků, co bodnul zbojník Slovensko do prosřed levého boku. Ach ty můj bože, přebože! což se to změniť nemóže za třikrát čtyřista roků? – Kolik as kněží zpívalo, kolik as zvonilo zvonů, když nesli Slovensko zabité okolo tatíčka Hronu? Kolik as kněží zpívalo, kolik as slziček splývalo, kolik as vzdýchalo stonů? Červená stopa zmohla se, kudy to Slovensko nesli, nad zlato drahé krůpěje na břehu do trávy klesly; červená stopa zmohla se jak nářek siroty v ohlase, když vrazi rukama plesli. Mamonku zabili živáni – z krve té nevinné, prosté po bocích Hronu, po obou, přirudlá vrbina roste. Mamonku zabili živáni – nuž, vrby! to její vzdýchání šumáním do světa noste! – Chvějí se vrbám kořénky, každá z nich temenem kývá, snad že je taktem uklání, jako to při pláči bývá. Chvějí se vrbám kořénky jak nohy vetché stařenky, když v růvek mužův se dívá. – Však už se zmáhá to vrboví, do výše zbujnělo proutí, kníše se, buzálky ukrývá, ševelí, vzdýchá, se rmoutí. Však už se zmáhá to vrboví, kdy as vše světu vypoví tajemné větviček hnutí. Eja, ty vrbino zakletá, vyrostlá z našeho zmaru, popřej mně hebkých větviček k malému Slovači daru! Eja, ty vrbino zakletá, zrobiti dej mně do světa z ňáder svých malou fujaru! Až budu hráti svých písní květ po hradech, chýškách i trati, poznají, jak bolesť největší dovede srdéčko rváti; až budu hráti svých písní květ, pozná on, pozná celý svět nářek můj pro tebe, máti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

37. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vraťte se! (Adolf Heyduk)
  2. Na Dunaji. (Rudolf Pokorný)
  3. Slovenské husličky. (Adolf Heyduk)
  4. Čím dál tím hůř! (Adolf Heyduk)
  5. 89. Svatá mátě slovenského lidu, (František Sušil)
  6. Mezi zn. 529. a 530. Než ne nosních jen, i jazykových (Jan Kollár)
  7. X. (Rudolf Pokorný)
  8. Zbožná domluva. (Adolf Heyduk)
  9. Co pro Slováka. (Adolf Heyduk)
  10. Vyloupené včelky. (Adolf Heyduk)