Slovenské husličky.

Adolf Heyduk

Nehrajte mi na husličky, zlatí báčíkové, mně zvuk každý jako luňák storáz srdce klove; jsouť ty písně jako z horky kolo tančící bosorky, ty mě zpěvem, brati milí, srdce ulúbily. Ty husličky, bože, bože! ty jsou zčarovány; nezvoní jak na vzkříšení, zvoní jako hrany; jak jen počne slačík hráti, dobrá vůlička se tratí, a když srdce v zvucích mešká, na raz se roztěžká. Nehrejte mi! Jak začnete, vzdýchá to a pláče, a já vidím, bědná ženka po strunách jak skáče – svadlá, chorá nouze je to, zvuk je synem ženky této, a jak mile z huslí skočí, hned mi přijde z očí. Nebo ne, jen hrejte přece naše teskné žalmy, a já vezmu sekeřičku, co tatušek dal mi; jenom hrajte zvolna, dlouze, až se zjeví zas – ta nouze, hned svou sekeřici zvrtnu na tu ženku smrtnú. Ej! tu strygu pochováme, proč nám porobila – pak v husličkách ubydlí se zlatovlasá víla, ta nás bude v opak, báči, k radosti zváť místo k pláči. Jaj, ta sladká, živá krása celou Slovač zjásá!

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

100. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVII. (Rudolf Pokorný)
  2. Procitni. (Adolf Heyduk)
  3. V. Na skalách kvete kosatec – (Rudolf Pokorný)
  4. DARY SRDCE (Antonín Sova)
  5. Křídla až jednou mi narostou v ráz, (Josef Holý)
  6. Ubožáci. (Adolf Heyduk)
  7. Za východu slunce. (Rudolf Pokorný)
  8. 67. Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře! (Jan Kollár)
  9. Probuď se! (Ladislav Quis)
  10. PRŮVODEM. (Adolf Heyduk)