Jinak na to.

Adolf Heyduk

Ach můj rode přeubohý, síla tvá je skuta, a ty jenom slzy pláčeš na ta hrozná púta! A ty pořád: „Zvolna, děti, rez z těch slzí bude: my zas posléz po stoletích budem volni všude!“ Můj slovenský, důvěřlivý, holubičí rode! rez on žebrák prachorobný pouta neuhlode, a kdybys ho denně pojil, jako mračno duby – staroch je to, slabo hlode krvavými zuby. Musíš na to jinak věru! Z mysli kalných mraků živé střely metej v pouta ohněm sivých zraků; slzou jenom přikal trochu – a když budou žhavy, napni sílu, roztrhni je o sveřepé hlavy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

148. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Macek)
  2. Bolné zpomínky. (Vojtěch Pakosta)
  3. HAVRAN. (Antonín Klášterský)
  4. Ještědu. (Augustin Eugen Mužík)
  5. OHEŇ. (Otakar Theer)
  6. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  7. Skály. (Herma Pilbauerová)
  8. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V NOCI. (Antonín Klášterský)
  10. V pochybách. (Rudolf Pokorný)