Ještědu.

Augustin Eugen Mužík

Já viděl tebe, starý Ještěde! Na líci květ a v hrudi tvrdý kámen, na cizí stranu v sníh se halíš, led však pro nás úsměv máš a lásky plamen. Díš: Neboj se, ty český lide můj, že jazyk vyrvou nám a lásky plamen: to dřív bych musil v zem se propadnout, a tobě srdce ztvrdnout v led, a kámen.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

321. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň v slunečnu. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Jinak na to. (Adolf Heyduk)
  3. Za hvězdné noci. (Antonín Klášterský)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Macek)
  5. PŘED PORTRETEM MÉHO OTCE. (Antonín Klášterský)
  6. Bolné zpomínky. (Vojtěch Pakosta)
  7. UDEŘTE V BUBNY POHŘEBNÍ! (Irma Geisslová)
  8. Skály. (Herma Pilbauerová)
  9. III. Jak ozvěna v skalách zasněných (Stanislav Kostka Neumann)
  10. OHEŇ. (Otakar Theer)