Slavný kar.

Adolf Heyduk

Zahynula svobodička na zbojnickou ránu: zvonili jí, zpívali jí, už je po pohranu. Černí chlapi ubili ji pěstěmi i slovy – sladkým lékem podávali odvar beljanový. Umřela, a rodné braty nechce minouť hoře; jsouť ubozí želarové stále na pokoře. Na Kalúpku země celé smutí černá stužka – oči zrudly kaliněnkou, zakrsala duška. Podivný to lékař věru, beljanem co truje, proto celý rod ubohý žalno pokoruje. – Pryč s tím! brati, hotujte se k velikému karu, svobodku chcem zapíjeti pohár po poháru. Připijeme mamce slávě na věčnosti prahu, a poháry naděláme z lebek našich vrahů!

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

66. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Harfenice. (Adolf Heyduk)
  2. PATNÁCT LAHVÍ KOŇAKU (František Gellner)
  3. Ctibor. (Simeon Karel Macháček)
  4. PIJÁCKÉ MOTIVY (Jan Neruda)
  5. XXXV. Výš cimenty, korbel, hubatky, (František Leubner)
  6. Páter Vyklouz. (Ladislav Quis)
  7. Silvestrova noc. (Jan z Hvězdy)
  8. Školie. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. NOC. (Josef Svatopluk Machar)
  10. MOR (Jaroslav Vrchlický)