Nebeský jarčok.

Adolf Heyduk

Nebeský jarčok.
Teče, teče po nebesku járek plný stříbrolesku, k němu drobné hútky letí peroutečky osvěžeti. A když lítnou, křídlem svitnou, zajdou zas a v raz přikvitnou, však ten střelec z leva boku číhá na ně u jarčoku. Jak na břehu jakás čuší, hned ji lapí v svoji duši a slov sladkých do úpletě upoutá ji v samoletě. Přiváže ji na vzdor stonu v klítku na řetízek tónů, dá jí veršů hladké prútky, učí zpívať nové hútky. – 191

Kniha Cimbál a husle (1876)
Autor Adolf Heyduk