Milosrdní páni.

Adolf Heyduk

Domů spěchal gazda, v hlavě trochu, spěchal od Prešpurka, do haleny s větrem déšť se vzpíral, střelná honila ho búrka. Velkou chuďas platil poselštinu, s prázdným domů klusá, i zahřešil na budínské pány, na soudce i na fiškusa. Zvěděli to – chytli ubožáka – do koby ho dali, a že se mu ruce, nohy třásly, k špalku mu je ukovali. A syn prosil: „Mějte srdce, páni, šetřte šedé hlavy, vysmahne vám, vetché má už kosti!“ Odvětili: „To se spraví!“ A že byl tak suchý, vetchý báča, děli jsou mu: „Chlape, abys nevysmahnul, zde buď u zdi, s té na lebku voda kape.“ A syn prosil: „Mějte srdce, páni, vždyť mu plesnivina růsti bude na temeni hlavy!“ Řekli: „Věru, to je jiná!“ A že byl tak plesniv vetchý báča, řekli: „Tož nyníčko, aby uschnul, synovi již k vůli, pověsme ho na sluníčko!“ –

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

150. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šel rychle, k moři upřeně se díval, ( H. Uden)
  2. Harant. (Ladislav Quis)
  3. Soud. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 24. Řeka Morava. (František Sušil)
  5. Žižka a hrbek. (František Vladislav Hek)
  6. Všemu člověk zvykne. (Adolf Heyduk)
  7. Obležení Žatce. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. bouhar (Stanislav Kostka Neumann)
  9. II. Syni Tater, (Vincenc Furch)
  10. 588. Z temena zas toho Čimborasa (Jan Kollár)