Marné výstrahy.
Ve vsi verbuje se –
husar víno nese,
nepij, můj synečku,
skrývá v řečích léčku!
„Proč bych nepil? Líku
chci mít z pohaříku,
neb ta moje hlava
přetěžko chorlava.“
Nepij z toho vínka!
prchne svobodinka,
z královské světlice
nevrátíš se více.
„Hoj, nechť zatvořený
v ty královy stěny,
šablenku chci míti
a burčáček k pití.“
O jakýs ty burda,
lepší doma urda,
než se zlatou září
burčák při žaláři!
„Nevěř, matko hodná,
vínka plna bodna
vzácnější je všudy
nad žinčice sudy!
271
Potřeba mi síly –
snad za krátkou chvíli
požehnáš mne za to,
mamko, moje zlato!“
Ve vsi verbuje se,
husar vínko nese,
šuhaj pije, skáče,
a matička pláče. – – –
272