XIII. Mlýn mé matky,

Adolf Heyduk

XIII.
Mlýn mé matky,
Mlýn mé matky,
za ním stoletá lípa rozkládá, tyčí větve výše; kvete, voní, slunce ji odívá v zlatý plášť. Na nejvyšší sněti sedí šedý pták, hledí k slunci, zpívá; jeho zpěv padá mi v duši, duše má se chvěje. Nejsou to slova mé matky? kloním hlavu, pláču.
19