XVIII. Daleká louka,

Adolf Heyduk

XVIII.
Daleká louka,
Daleká louka,
nekvete posud, já však jsem pln slunce, pln radosti; kloním se; dýchám do porosené trávytrávy, z mé duše řinou se prameny slunce, louka je chudobek plna.
25