XXIX. Pln žlutých poupat je už smrk,

Adolf Heyduk

XXIX.
Pln žlutých poupat je už smrk, Pln žlutých poupat je už smrk,
tak zlatými pyšní se korálky, vznáší je výš a slunce je nadšeně líbá. U lesa oře stařičký rolník, pluh vázne ve vlhké zemi, úzkostně hvízdá, oráči pot teče s čela. Pod smrkem na blízku smějí se jeho vnuci, nejstarší napodobí píšťalkou pískání pluhu, druzí se vesele smějí: Jaro! 38

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk