XXXII. Prostřed lesa stojí

Adolf Heyduk

Prostřed lesa stojí mohutný strom, hlavu mu roztříštil hrom, ale s jara zelená se přec; naň usedá žluna, žlutý pták a zpívá. Strom ssaje zpěv až do kořenů, svého to mozku, a vypravuje za podletí šuměním snětí, co slyšel z jara a čím posud nitro jeho hárá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

937. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U roháče. (Adolf Heyduk)
  2. Jaro v horách. (Rudolf Pokorný)
  3. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  4. HOUSLE V LESE. (Louis Křikava)
  5. Žluva. (Adolf Heyduk)
  6. Dýše jaro z ňader jihu, (Adolf Heyduk)
  7. Zase mrazy sněhosypké (Adolf Heyduk)
  8. Plny svěžesti jsou lesy (Adolf Heyduk)
  9. V bouři. (Adolf Heyduk)
  10. Nové jaro. (Adolf Heyduk)