LXVI. Požárem slunce

Adolf Heyduk

LXVI.
Požárem slunce
Požárem slunce
roztavil se den, komárů hejno touží mi do oken.
Co chceš zde, luzo? Pryč létni v spěch, chci klid, v mou krev vnik slunce žeh; zulíbej mne, laskavá muzo, píseň mi plane na ústech, ta v ptáka se změní, ty dáš-li jí své posvěcení líbezným rtem, a přeletí mou rodnou zem! 84