LXX. Veselé cestování

Adolf Heyduk

LXX.
Veselé cestování
Veselé cestování
mladým ránem; slunce svítí, mníš se býti maní světa pánem!
Vše, vše tvé je, kam noha kráčí. – Leč hle, obzor se mračí, bouř se blíží, mumle; zle je, věř, nechoď dále, skryj se, hyne keř. Bouře se lítí, zajíká se hrom, meluzina pláče, padá strom, ptactvo v hnízda pílí – prchá zvěř; byl jsi pánem, teď jsi ubožák, míň než plachý zajíc, míň než pták, útulkem ti rozcuchaný keř, rci, co jsi lesním tvorům těm? Jen tulákem! 88