LXXX. Stojím na věži,

Adolf Heyduk

LXXX.
Stojím na věži,
Stojím na věži,
hledím do dálky, kývá mně. Ukazuje mně množství mých toužebných přání. Nesou mně kytice darem, žel plné jsou hmyzu.
Jdu jim vstříc, změněné všecky je zřím, vysmívají se mně, škádlí mne. – Odkopnu každou, prchám v les, trhám si kytičku vřesu a těším se z prosté jeho vůně. 104