LXXXII. Krásný jarní večer.

Adolf Heyduk

LXXXII.
Krásný jarní večer.
Krásný jarní večer.
Nebe jako z úbělu, jen na západě stojí růžové červánky. Pohlížím na ně.
Nad nimi v blankytové říze sedí Liduška, svou milou panenku má v klíně, usmívá se a diví se, že pláču, když ona se raduje a je šťastna. 106