XLIII. Z dalekých nadzemských lesů

Adolf Heyduk

XLIII.
Z dalekých nadzemských lesů Z dalekých nadzemských lesů
zázračné květy Ti nesu, veliké nad slunce stkvoucí, modré jak nebe, důkaz mé lásky nehynoucí. Pojď se mnou pryč, zde jsou jen zavřené hroby, od Tvého mám klíč z dávné, nešťastné doby; otevru záhy, na hvězdné dáme se dráhy, s hvězdnatých výšin dolů budeme hledět spolu na smutné kraje, kde bída a bolest zraje a smrt skočnou hraje; duše má znavena je. 189

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk