L. Za kloboukem snět chvoje,

Adolf Heyduk

L.
Za kloboukem snět chvoje,
Za kloboukem snět chvoje,
vesele jedu do Šumavy na bílém vysokém koni. Jedu přes řeky a hory, přes nesmírné růžové sady, přes modravá jezera. U lesa čeká mne malá princezna v zeleném světlém šatě, plném diamantů svatojanských mušek; usmívá se, kývá mi malým prstíkem. Před námi vznáší se pták lesní skřivan, jenž zpívá v noci.
198