LVI. Dumám u lesního plesa:

Adolf Heyduk

LVI.
Dumám u lesního plesa: Dumám u lesního plesa:
 Mám na Krymu nádherné paláce, kolem nich kouzelné sady, plny nevídaných květů, mám nesmírné lesy, plny vzácné zvěře. Jsem veliký velmož, v sobolím hovím si krznu, jsem mdlý a líný. Denně se bavím, vyjíždím na arabských koních do líbezných krajů; jezdím ve skvostných lodích po klidném moři, poslouchám zpěvy lidu. 209 Procitám, kloním hlavu, z očí mi tekou slzy. Mé zámky jsou pusté, prázdné jsou sady a lesy, můj komoň prch’. Procitám, k večeru kloní se den, třesu se v letním šatě zimou; mrznu. Žebrák jsem, rovný jiným. 210

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk