LVII. Jedu po Rýnu.

Adolf Heyduk

LVII.
Jedu po Rýnu. Jedu po Rýnu.
Jsem hoštěn. Jím ústřice, piji sekt. Na palubě zpívá mladý učitel Heineho Lorelei. Je veselo všecko, jsem rozjařen, hledím do zelené vody, klímám a dumám. Zátka bouchla, probudila mne z dum. 211 Nevýslovná tesknota mne objala. Kéž byl bych doma v mlýně své mateře, pod mohutnou lipou, vedle ní a pil nektar mateřské lásky! – 212

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk