XII. Měsíčná noc.

Adolf Heyduk

Topol tyčí svou hlavu, stín jeho chytá se skály; skála se stále krčí, bojí se měsíční záře, mechem si zakrývá tvář. Hladové hajného děti hledí na skálu z okna, smějí se, jsou plny radosti, že měsíc stříbro jim metá na prázdný dubový stůl. Světélka v močále tančí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

180. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XII. Měsíčná noc. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  3. MLADÝ ZBOJNÍK. (Adolf Heyduk)
  4. Pobídka. (Karel Sudimír Šnajdr)
  5. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  6. HLAS LAMPY (Antonín Klášterský)
  7. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  8. Horský potok. (František Táborský)
  9. NA PASECE. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PODZIMNÍ HONY (Antonín Sova)