XII. Měsíčná noc.

Adolf Heyduk

XII.
Měsíčná noc.
Měsíčná noc.
Topol tyčí svou hlavu, stín jeho chytá se skály; skála se stále krčí, bojí se měsíční záře, mechem si zakrývá tvář. Hladové hajného děti hledí na skálu z okna: smějí se, jsou plny radosti, že měsíc stříbro jim metá na prázdný dubový stůl. Světélka v močále tančí.
235