XVI. Na továrně

Adolf Heyduk

XVI.
Na továrně
Na továrně
bije šest, práce ustala; proud mladých žen i mladých děvčat vytéká velkými vraty.
Jdou ženy mimo kříž, sklíčené starostmi žití šoulavým krokem, čile jdou děvčata mladá, jdou jako květy vadnoucí mrazem; jsou bledébledé, vyhaslých očí, v hovoru kašel je ruší. 241 Staví se všecky, modlí se: „Ježíši, Pane, smiluj se, pomoz, bída a nemoc prosí tě, Kriste, pomoz! Člověka synu! Jsme také lidé, pomoz! Neseme kříže údolím žití, na horu smrti, jako tys nesl jej z Hidronu na Golgotu! Pomoz! Pomoz! Němý je Kristus, němy odcházejí ženy, noc valí se s hor! 242