XXIV. Sychravý večer blíží se s hor,

Adolf Heyduk

XXIV.
Sychravý večer blíží se s hor, Sychravý večer blíží se s hor,
u vody rákos sotva se kníše, šedavou rouškou zakryt je bor, dokola všecko je tiše. K zemi níž stlačený chatrčí kouř podrostem mrtvě se vleče, z daleka v údol blíží se bouř, Vltava bez vln dál teče. Vůkol vše klidno je, mrtvo, pomoz Bůh! Odnikud ruchu ni hlesu, jako by umřel krajů těch duch. – Noc běží tajemná z lesů. 252 Všecko tak smutno, až stydne krev; zlekané srdce se třese, kam té as bouře příšerný zjev na dravčí hody se snese? 253

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk