XXVI. V mládí,

Adolf Heyduk

XXVI.
V mládí, V mládí,
když krev v srdci ohnivě zpívá. V cestu mi vyběhla klisna divá, vztek se jí v očích kmitl; já tenkrát silen byl, za hřívu jsem ji chytl, v široké bil jsem ji plece, až zkrotla přece. A povolnější pak, vnesla mne někdy do oblak, prolétala se mnou mnohý mrak. Ohnivé měla tenkrát peruti, však já se bál dát se jí nésti dál; mně jízda divá bývala po chuti. 257 Klisna zkrotla pak brzy. – Teď mne ta její krotkost mrzí. – Těkala ledabyle tam a sem a jednoho rána, zcela zcivilisována, bzučivým byla komárem, jenž nyní po kraji těkátěká, ale nikoho už nepoleká a ztuční-li, kůži svléká. 258

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk