XXIV. Přes pole noha má kráčí

Adolf Heyduk

Přes pole noha má kráčí vážně dál, nebe i mysl se mračí. Cos to udělal? Nedobře věru! Mlád jsem; ej, příliš vážně co beru, vítr měj ! Nebuď bloud, však jiný též by konal. A proto bys stonal? V tom větru proud žhavé mi líce mrazil a mumlal: Člověk-li’s či kdos? Ukrutníku, Na, to s díkem nos! a hněvů svých dýku v srdce mi vrazil, hle krve proud. – O krutý to soud!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

276. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  2. 26. Což tu slzí na poupěti, (Jaromír Březanovský)
  3. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  4. Hlemejžď a Zajíc. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  5. Hádanky. (Karel Alois Vinařický)
  6. 196. Nadšení. (Jan Petr Jordan)
  7. 10. Na smetnisku. (Jan Karafiát)
  8. PÍSEŇ O POLDI. (Adolf Červinka)
  9. NAD OTCOVOU STAROU KNIHOU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. MINOTAUROS. (František Kvapil)