XXXVIII. Přišel jsem z jihu,

Adolf Heyduk

XXXVIII.
Přišel jsem z jihu,
Přišel jsem z jihu,
z pohody slunného zřídla, od milých lidí, s plným srdcem krásy a slunce; má duše vzlétala k nebi, duch můj měl azurná křídla, v mysli mé všecko se smálo a líbezně kvetlo. Mé oko zářilo, má hruď se chvěla, zelené větve rostly mi z těla a slunné paprsky proudily mi z prstů, jimi když tknul jsem se na křích poupat, údivem z tajemného světla pod rukou mi zkvetla.
279