XX. Zabloudil jsem v temné noci kradí,

Adolf Heyduk

XX.
Zabloudil jsem v temné noci kradí,
Zabloudil jsem v temné noci kradí,
v šedé dálky ztraceného mládí a v štěstí doby prvé, kde v zanícení, vášně v ohni vzňatém jsem házel kolem jaré mysli zlatem, své duše, hvězdami a dukáty své krve!
Vše, vše je pryč, leč nechci želet mnoho, já poklad zkušenosti těžil z toho; pilť z radosti jsem číše, ta posavad se perlí a ve vzpomínkách, ač se stařeckou berlí, přec dostihuji čarné její říše! 323