XXXIV. Umřel jsem.

Adolf Heyduk

XXXIV.
Umřel jsem. Umřel jsem.
Proč posud pláčete? Hleďte! Slunce svítí, hýří zlatem, krev jeho padá do malých sedmikrás na mém hrobě, rudě jich okraje barví. Květy se chvějí; dýchají jemně. – Motýli slétají se na ně ssají z nich sladkou rosu. Na stromě u hrobu pták zpívá snivě; poslouchám, jsem šťasten! 348 Věčný klid! Proč posud pláčete? 349

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk