Duma jarní.

Adolf Heyduk

Duma jarní.
Že jaro, dítě, stromu květ že puká? že Vesna každého se dotkla čela? Ach ano; vždyť mně také její ruka květ bělavý na spánky naházela. Že jaro, dítě? Ano, slyším zpěvy, tak veselé, tak utěšené zcela, leč srdce moje o tom jaru neví: v něm píseň zlekaná se právě odmlčela. 11

Kniha Dumy a dojmy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 13) (1899)
Autor Adolf Heyduk