Duma královská.

Adolf Heyduk

Duma královská.
Tak divno mi! Proč? S těží vím. Stále jsem v dumách, o skvostném zlatohlavu sním, sním o korunách! Chci obé stihnout směle. Jen pak budu prost žele, až budu králem. Spát nelze; přepodivný klam! Pomoci není. Vždy korun skvost výš čela mám, plášť na rameni. Což neprchne mi z hlavy ten přelud usmívavý, že budu králem? A budu jím a žele prost, jak srdce tuší; za milou snů těch lahodnost svou dal jsem duši. 49 Mně nelze, nelze zhola z těch divných kouzel kola... Musím být králem! A zvítězím; vše v krátký čas skutkem se stane, až do Šumavy přijdu zas a slunce vzplane: sním o korunách stromů a slunném plášti k tomu! Tam budu králem! 50

Kniha Dumy a dojmy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 13) (1899)
Autor Adolf Heyduk