Duma královská.

Adolf Heyduk

Tak divno mi! Proč? S těží vím. Stále jsem v dumách, o skvostném zlatohlavu sním, sním o korunách! Chci obé stihnout směle. Jen pak budu prost žele, až budu králem. Spát nelze; přepodivný klam! Pomoci není. Vždy korun skvost výš čela mám, plášť na rameni. Což neprchne mi z hlavy ten přelud usmívavý, že budu králem? A budu jím a žele prost, jak srdce tuší; za milou snů těch lahodnost svou dal jsem duši. Mně nelze, nelze zhola z těch divných kouzel kola... Musím být králem! A zvítězím; vše v krátký čas skutkem se stane, až do Šumavy přijdu zas a slunce vzplane: sním o korunách stromů a slunném plášti k tomu! Tam budu králem!

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

67. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XL. TAJEMNÁ DRUŽBA. (Adolf Heyduk)
  2. XXV. NA ŠUMAVĚ. (Adolf Heyduk)
  3. XI. NÁVŠTĚVA Z KŘÍŽEVCE. (Adolf Heyduk)
  4. XXXIX. PO DOBYTÍ SIONU. (Adolf Heyduk)
  5. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  6. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN. (Vítězslav Hálek)
  7. SUPREMA LEX, REGIS VOLUNTAS. (Adolf Heyduk)
  8. Rudé stíny. (Adolf Heyduk)
  9. JAROSLAV Z BOSKOVIC. (Adolf Heyduk)
  10. Černý host. (Adolf Heyduk)