Duma o zavražděné vesně.

Adolf Heyduk

Smutno, teskno za jeseně v lese, příroda v němž ondy kvetla mladá; na vše strany její zdoby nese zbojný vichr přes pole i lada. Vše ty skvosty zavražděné Vesny roztroušeny v suchém leží mechu; divně duši jímá skryt ten lesný, do něhož jsi kráčel pro potěchu. Bezvolně se dumná hlava sklání; divno srdci v takou mlžnou dobu, jako v budoiru krásné paní, kterou po líbánkách nesli k hrobu.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

263. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  2. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  3. Vzhůru, nivo rozespalá! (Adolf Heyduk)
  4. Už příroda rukou tvůrčí (Adolf Heyduk)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. Jeseň v jaře. (Adolf Heyduk)
  7. BĚLA (Adolf Heyduk)
  8. Jarní (Xaver Dvořák)
  9. Teskno! (Adolf Heyduk)
  10. X. Vyběhla bříza běličká, (Vítězslav Hálek)