Duma v bouři podzimní.

Adolf Heyduk

Duma v bouři podzimní.
Bouř podzimní, ta nezná smilování, co v cestě jí, s tím napořád se sváří, a směje se a chechtá jiných lkání a vždy je neúprosná jako stáří. Vše jedno jí, zda mlází rve neb klestí, zda růže jen, či duby z půdy páčí; a stáří také nevybírá cesty a přes hlavy i srdce přímo kráčí. Co skácí se, to čas v svém lůně schová, co zlomí se, to vykvétá juž stěží, a přes les nový zas a srdce nová dál ruku v ruce bouř a stáří běží. 74

Kniha Dumy a dojmy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 13) (1899)
Autor Adolf Heyduk