Duma o květech zimy.

Adolf Heyduk

Duma o květech zimy.
V okna Zima své mi nosí trety: drobné kytky květů peřestých; nejste-liž vy zpeřestěné květy mrtvé zjevy jarních přání mých? Plno ve vás jasmínu i růží, máku, kopretin i zvonků směs – proč že všecko tajemně se druží do bohaté kytky teprv dnes? Proč té kytce, již tak štědře sbírá, marně velí: „Voň a v barvách plaň! Sklamání! Má duše na květ zírá, jak na stuhlý pramen mroucí laň! 87

Kniha Dumy a dojmy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 13) (1899)
Autor Adolf Heyduk