KLAM

Adolf Heyduk

KLAM
Přemnohý, v němž pýcha dědka tuší, vonnou v ňadrech, rozkvetlou má duši; za to často jiný s mládím v líci svítí duchem jako dřevo tlící. 17
Básně v knize Epigramy:
  1. BŮH A ČLOVĚK
  2. VÍRA
  3. S „DŘEVORUBCEM“
  4. ČAS
  5. LÁSKA
  6. OZBROJENÝ MÍR
  7. ROZUM
  8. ÚŘAD A ROZUM
  9. KLAM
  10. ZRNKA A ZRNA
  11. SLAVNOST OSTROSTŘELCŮ
  12. NEPŘÍTELI KRISTA
  13. MARNOST ŠTĚSTÍ
  14. NEJLEPŠÍ MÓDA
  15. MUŽ A ŽENA
  16. PŘÍTEL
  17. VZPOMÍNKA
  18. MLÁDÍ
  19. PŘÁNÍ
  20. DĚD A VNUK
  21. PRŮPOVĚDI NA DŮM
  22. BUĎ POZDRAVEN!
  23. ČECH
  24. ČEŠKA
  25. ODRODILCŮM
  26. HESLA ŠUMAVANŮ k svěcení jejich praporu spolku zpěváckého.
  27. BÁSNÍK
  28. UMĚNÍ
  29. UMĚNÍ A UMĚLEC
  30. TALENT A GENIUS
  31. ČEHO UMĚLCI TŘEBA
  32. BÁSEŇ A PRAVDA
  33. INDIVIDUÁLNOST
  34. ROSA POESIE
  35. STESK STARÉHO BÁSNÍKA
  36. VRCHLICKÉMU S KNIHOU „V POLÍCH.“
  37. POESIE A ŽIVOT
  38. KRITIKA
  39. JEŠTĚ KRITIKA
  40. DEKADENTŮM
  41. PRO DOMO
  42. EPIGRAM SATYRICKÝ
  43. RADA KRITIKOVI
  44. DÍTĚTI
  45. DÍVENCE Z TARNOVA
  46. SVÉMU DÍTĚTI
  47. POD BENDLOVA SLOVA
  48. MALÉMU JONÁKOVI
  49. BAJEROVIC FANYNCE
  50. DĚTEM
  51. A útrap musilo jej mučit stádo.