Žežhulice kuká v houští,

Adolf Heyduk

Žežhulice kuká v houští, Žežhulice kuká v houští,
 vůni vydychuje les, a paprsek slunka rudý listím dobývá se všudy, aby svěžesť květům snes’. A v té kráse a v té vůni volá nebe do útrob: těš se, jaro vše ti splatí, a ten pohled slunka zlatí síňku svatební i hrob. Nuže, co tě rve a trápí, zapomeň a spáti nech, vždyť ten život není dlouhý, brzo snad co atom pouhý plouti budeš v aeonech. 40

Kniha Lesní kvítí (1873)
Autor Adolf Heyduk