Tichá noci, temné moře

Adolf Heyduk

Tichá noci, temné moře Tichá noci, temné moře
 plno báje věštnýchbájevěštných vln, pověz, kam ty vzdechy létly, co prs lidstva děsně hnětly, a zda jimi vesmír pln? Mluv, lid tobě svěřil všecko v klnutí i modlitbách, nemůž z kletby té být bouře? viz, cit s křivou v stálé vzpouře, bratr posud bratru vrah. Rozvlniž už, noci tichá, lidských pláčů veletok, čas uchopí za stavidla a, než slza v led vystydla, v trhavý ji pustí skok. – 96 Až ty vlny přejdou všecky, osvěží se luh i stráň, a čím věčnosť ňádro zdobí, z toho svorné lidstvo zrobí vínek pro unylou skráň. – 97

Kniha Lesní kvítí (1873)
Autor Adolf Heyduk