Dnes tak divně zpíváš, lese,

Adolf Heyduk

Dnes tak divně zpíváš, lese, Dnes tak divně zpíváš, lese,
 a přece tu píseň znám, hovor, list co vede suchý, nese mysl do předtuchy i k pradávným hodinám. Listí padá, lidstvo padá – ach ty, lide můj, o věř, by tě bouře neurvala, při právu stůj jako skála, štít a meč a šišák beř! Budiž obrem velikánem, a tvůj ukalený hrot, odvaha buď s pevnou vůlí, tím pak odhodlaně půli hada rozkacených rot! 100 A vy, rytířové písní, opásejte zvučnou hruď, každé zlovo svitni mečem, a to pouto, které vlečem, padni v prach a pluhem buď! 101

Kniha Lesní kvítí (1873)
Autor Adolf Heyduk