U mých nohou listí šumí,

Adolf Heyduk

U mých nohou listí šumí, vítr s větvice je strh’, a svou mrazně chladnou dlaní v posmívavém šepotání do lidské je stopy vrh’. Každý lístek jedno srdce – sterá přání k němu viň, žití v bouřném hodokvasu urve je, pak v stopu času zahodí a zvolá: „Zhyň!“ Jiné doby ukryjou je v chatku, pod nizoučký drn – blažen, písní kdo můž’ díti, zda mu k hlavě sneslo žití lavřín, růže – nebo trn. –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

327. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  7. Doslov. (Adolf Heyduk)
  8. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)
  9. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  10. XCV. Noho mdlá, noho mdlá, (Jaroslav Vrchlický)