Nyní jsem tě proved’ kolem,

Adolf Heyduk

Nyní jsem tě proved’ kolem, Nyní jsem tě proved’ kolem,
kras ti zjevil dosť a dosť, přijdi, kdy se tobě zlíbízlíbí, pozděj vše, co ještě chybí, milý může dostat hosť.
Bav se, nechtěj jinak míti, co stanovil zákon můj, potěš srdce, mysl, oči, a jest-li v ně slza skočí, zpívej, avšak nežaluj. K čemu těžce zkvrvávený světu ukatovať prs, řekni radš: Ne, krev to nenínení, to v rozkošném uzardění purpurových růží trs. 130 OBSAH.
I. V kypré, bájíplné skrýši11 Jako poutník k svaté hoře12 Velkonoce, z mrtvých vstání13 Všesvěžící bouře jarní14 Žhavé jarní zablesknutí16 Svatyní je les, v ní svíce17 Zachraň, lese, stěnou mlází19 Máj. – Vše kolem obětuje20 Les se modlí, ticho všecko21 Už příroda rukou tvůrčí23 Všude mír a všude ticho24 Hle, to onen zázrak jarní26 Dýše jaro z ňader jihu28 Slyšíš, srdce švehol ptactva?29 Jara pohled nejvroucnější30 [131] Zpívá táhle v lesa krytu31 Zase láska zazvučela32 Kalino, kde tvoje síla33 Jakou píseň přelahodnou34 Lesní třešně v bnkoviněbukovině36 Sklonila noc hlavu svoji37 Slyš, pěnice šedoperá38 Shýbají se větve k zemi39 Žežhulice kuká v houští40 Už se jaro k smrti chystá41
II.
Posvátné jsou ony chvíle45 Divné zkázky v šelestění46 Lesy naše zpěvorodné48 Plny svěžesti jsou lesy50 V trojvětvici hnízdo drozdí52 Soumrak kryje pláň i stráně53 Převyšuje kvítí trávu54 V krásy rozechvěných vlnách55 Zroď se v tiché letní noci57 V přelahodném jihu vání58 Bujným žitem cesta k lesu59 Se skřivánkem v závod letí60 Z houštin trávy rozbujněné62 Tisíc květů jedonosných63 Les i pažit překypují64 Letní večer zlatou rukou65 Z měsíčného obejmutí66 Ještě nebe kryto mraky67
[132] Spadla krása pestrých květů68 V každé trávě chví se rosa70 Už se ptáče k spánku chystá71 Pod kamenem pramen prýští72 Šeptej, háji, do únavy73
III. U lesa temné zelenosti77 Skonejši mne, svěží lese78 Nuže, pěvče, pohov duši79 Z rudných oblak na západě80 Mladý les svou hlavu koupá81 Uhoštěný v skrejši lesní82 Vzhůru, vzhůru, letní noci84 Rozvinul se list a zvadnul85 Družný ptáčku, s sebou vezmi88 U velikém lesa dómu89 Žloutne stromu listí v lese91 Lesem nocí temnočirou93 Žluté listí leží kolem94 Cháskou starostí a smutků95 Tichá noci, temné moře96 Noc už prchá – u sítiny98 Dnes tak divně zpíváš, lese100 Žalovala střemcha v stráni:102 Želíš, že mně jeseň krutá104 O ztraceném vlasti jaru105 Vzhůru peruti mých písnipísní106
[133]
IV. Komu žitím ukovány109 Zelený můj hostiteli110 Žel, můj lese, opadáváš112 Kostru časem vybělenou113
České lesy naše voje115 Zem ustává v tvůrčím ruchu116 U mých nohou listí šumí117 Smutno v háji, jako v síni118 Aj, ty smutíš, šumný lese120 Různé jedle, pahorečky121 Tiše, tiše, jedle mladá122 Zase mrazy sněhosypké123 Už ti, lese, utížily124 Až do houštin temnošera125 Krátký čas a pusto všecko126 Kdoby řekl, temný lese127 Sosna lesa na pokraji128 Pozdrav Bůh, má javořino129 Nyní jsem tě proveď kolem130
[134] OPRAVY.
Smysl rušící chyby jsou:
Str. 21. řádek 3. místo zniká stůj vzniká. „26.„14. „skvetla„ skvetlá. „26.„15. „noci„ nocí. „86.„11.„vlkých„ vlhkých. „87.„1.„Nebyl jsem tu smrtí růže, stůj Nebyl jsem tu, smrtí růže. „89.„8. „bratrem stůj bratem. „94. „8. „chrání–liť „ chrání–li. „96. „2. „báje věštných stůj bájevěštných.
E: až; 2002 [135]

Kniha Lesní kvítí (1873)
Autor Adolf Heyduk