Na vlasť.

Alexandr Balcárek

Ó Moravo, kdy vzejde pak ti jednou slunce spásy? Kdy vstaneš opět v slávě své, ve záři nové krásy? Ach, prsa má se bolně dmou, když na tvůj pomním osud; tu krev vře ve mně, pomním-li že v jařmu úpíš posud. To jařmo ne tak tělo tvé jak ducha tvého moří: ha! svrhni pouta otroctví, vždyť otrok jen se koří. Či chceš snad býti otrokem a v poutech hnusných hníti? Ne, ne, ty dýcháš svobodou a v svobodě chceš žíti. Nuž, povstaň tedy ze mdloby, a chvátej pro svobodu; hle, tobě kyne osvěta, a sláva tvému rodu!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

160. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. „BUĎ ZDRÁVA, MATKO!“ (Xaver Dvořák)
  4. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  5. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  6. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  7. Jednání třetí. (Jindřich Böhm)
  8. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  9. 28. ŘÍJNA 1918 (Xaver Dvořák)
  10. VIII. Těm starým druhům na věčnosti. (Jan Vřesnický)