Na vlasť.

Alexandr Balcárek

Na vlasť.
Ó Moravo, kdy vzejde pak ti jednou slunce spásy? Kdy vstaneš opět v slávě své, ve záři nové krásy? Ach, prsa má se bolně dmou, když na tvůj pomním osud; tu krev vře ve mně, pomním-li že v jařmu úpíš posud. To jařmo ne tak tělo tvé jak ducha tvého moří: ha! svrhni pouta otroctví, vždyť otrok jen se koří. Či chceš snad býti otrokem a v poutech hnusných hníti? Ne, ne, ty dýcháš svobodou a v svobodě chceš žíti. Nuž, povstaň tedy ze mdloby, a chvátej pro svobodu; hle, tobě kyne osvěta, a sláva tvému rodu! 34

Kniha Pozůstalé básně (1862)
Autor Alexandr Balcárek