Bohaté slunce.

Adolf Heyduk

Bohaté slunce.
Za soumraku slunce nebem spělo: v zlaté loďce v mořskou lázeň jelo, v zlaté loďce za rána se vrátí a přec loďky vždy nechává státi. Což mu o ty! Je tak přebohato, že kam kročí, všecko mění v zlato; jeho loďmistr mu do zásoby co den dvojí loďku z něho robí. – 21