Nevěrný milý.

Adolf Heyduk

Nevěrný milý.
Obléklo slunéčko suknici zlatou, vyběhlo na stráně za naší chatou. Vyběhlo vysoko na chtivé zvědy, proč že mu utíká měsíček bledý? Plakalo veliké krůpěje krve, proč že ho rád nemá, jako měl prve? – Hle, kudy kráčelo sluníčko rudé, červené jahody vzrůstají všude. Kudy však měsíček do dálky spěchal, úbělné sasanky na stráni nechal. 22