Ochránkyně.

Adolf Heyduk

Ochránkyně.
Chodí lesem krásná paní z večera i za svítání, chodí v jeho pološeře, chrání stromy, chrání keře; všecky jsou té paní milí; schne-li některý z nich, kvílí, mře-li vedrem, hyne v chladu; všecky chrání v tom svém sadu, snad mě, děvče ze vsi chudé, též jak matka chránit bude. Keřů máti, hvozdů máti, rač mé práci zdaru dáti, pomáhej mi pásti stáda; odměním se za to ráda. Svou až budu svatbu slavit, chci ti hojně věnců navit, šat dám lípě z květné vlny, dubu hedbáv záře plný, břízkám úbor běločistý a démantů plné listy. 24

Kniha Lotyšské motivy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 23) (1901)
Autor Adolf Heyduk